ThDr. Josef Miklík, CSsR 

Po krátké době počaly německé úřady řešiti též u nás židovskou otázku a rodina přišla o všechno. Neopustil jsem je ani, když byli posláni do Terezína a hleděl mírniti jejich osud, jak mi jen bylo možno. Tím jsem se ovšem dopouštěl v očích německých úřadů zločinu, který se trestával i smrtí. Věděl jsem to, proto jsem si počínal velice opatrně. Gestapo tušilo správně, kdo jest asi dobrodincem nenáviděné rodiny, nemělo však dostatečných důkazů, aby zakročilo.                                                                                                                                                                            Z knihy Vzpomínky z Terezína

Josef Miklík po návratu z Terezína, zdroj: Archiv Redemptoristů Svatá Hora
Josef Miklík po návratu z Terezína, zdroj: Archiv Redemptoristů Svatá Hora



Lidskost až za hranice pudu sebezáchovy a láskyplný respekt k Písmu jsou vlastnosti, které charakterizují osobnost kněze ThDr. Josefa Miklíka, CSsR.


Narodil se 1. března 1886 v Tlumačově a ke své pozdější životní dráze byl bezesporu formován už od dětství. V jeho výchově sehrála hlavní úlohu matka, její vztah k víře a k lidem. K jejímu odkazu se vracel celý život jako k inspiraci i jako k opoře v těžkých chvílích. Láska k ní se nejspíše přenesla do jeho celoživotní lásky k Panně Marii.

Josef Miklík, sedící vpravo dole, zdroj: archiv Redemptoristů Svatá Hora
Josef Miklík, sedící vpravo dole, zdroj: archiv Redemptoristů Svatá Hora

Dostalo se mu hlubokého vzdělání nejen na církevních ústavech tuzemských, ale i na papežském Biblickém ústavě a na Karlově Univerzitě, kde dosáhl titulu doktora teologie.

Teoretická práce vzdálená skutečným potřebám věřících se však jeho krédem nikdy nestala, i když se po celý život věnoval výuce na teologickém ústavu v Obořišti, kde zastával funkci profesora a později i rektora. Věnoval se také publikační činnosti a seznam jeho děl přesahuje číslovku 1300. 

Zde jeho stěžejní práce: 

  • Život blahoslavené Panny Marie 
  • Umučení Ježíše Krista 
  • Vzpomínky na mou matku 
  • Pohádky o Ježíškovi
  • Satan na Svaté Hoře 
  • Vzpomínky z Terezína

Ve svých dílech se soustředil zejména na výklad Písma a obnovení jeho významu v teologii i v životě věřících.

Jeho život těžce poznamenala snaha pomáhat potřebným. Pokoušel se zachránit židovskou rodinu MUDr. Richarda Frankla z Dobříše před nacismem. Umožnil jim konverzi na katolickou víru a setrval v jejich blízkosti i v době, kdy na ni dolehla tíha nacistické persekuce. Za to byl sám uvězněn - nejprve v Praze na Pankráci, později v Terezíně. 


Richard Frankl zemřel roku 1944 v Dachau, jeho žena Viktoria zemřela stejného roku v Osvětimi.



Své zážitky z tohoto koncentračního tábora později zpracoval v knize Vzpomínky z Terezína.


Ještě jsme úpěli v Terezíně a utěšovali se nadějí v lepší budoucnost, ale již tehdy mě žádali četní druhové, abych napsal "Vzpomínky z Terezína". Přiznám se, zpočátku jsem se zdráhal, bylo pro mne mukou vzpomínati znovu na hrůzy které jsme prožívali. Konečně jsem slíbil, budoucí pokolení alspoň uvidí, jak draho jsem vykupovali jeho svobodu a bude si jí tím více vážiti.

Z knihy Vzpomínky z Terezína

Přestože rodinu Franklových se doktoru Miklíkovi zachránit nepodařilo, za svou lidskost a obětavost byl dekorován roku 1947 ve Staré Boleslavi Československým válečným křížem.


Zápis podrobně dokumentující předávání vyznamenání Československého vojenského kříže     Zdroj: Archiv Redemptoristů Svatá Hora
Zápis podrobně dokumentující předávání vyznamenání Československého vojenského kříže Zdroj: Archiv Redemptoristů Svatá Hora

9. listopadu 1947 náhle zemřel, ale jeho dílo neztratilo na významu ani dnes. Mariánská píseň       "K nebesům dnes zaleť, písni", kterou složil společně s Vladimírem Jurášem, našla trvalé místo     v repertoáru české sakrální hudby.


               

Dnes, kdy v naší blízkosti ani nedozněla ozvěna jeho posledních kroků, si připomínáme příklad jeho tichého života a velikost jeho bohaté práce. A to jest krásné a silné na osobnostech Miklíkova formátu: že učí i svým odchodem a že popírají a posilují svým utrpením. V dnešních časech, kdy je tak málo duchovních lidí a kdy se bezduchý zájem upoutává k přízemnostem a jalovému slovíčkaření, jsme hluboce vděčni.

In Memoriam Dr. Josefa Miklíka, Václav Zíma, Lidová demokracie, rok 1947